01.07.2012

Klubová výstava CDC
16.6.2012, Náměšť nad Oslavou

Daisy, Carrie, Asi, Randis, Molly

---

Naše v pořadí již třetí klubová výstava se konala tradičně v červnu v Náměšti a posuzovat měl přijet pan Espen Engh z Norska. Je to velmi žádaný rozhodčí a proto jsme jeho souhlas měli již dva roky před vlastním konáním akce zajištěný. Byla jsem na jeho způsob pohledu na naše deerhoundy moc zvědavá.



Ve čtvrtek přijel Lammert s Paulem a rozhodli se letos svou „pánskou jízdu“ si užít bez výletů, v klidu, občas sledovat fotbal, zaučovat madého Silvera na cestování, spoustu lidí a výstavu. Takže jsme trávili společné večery v restauraci „Na Statku“, povídali si a bylo nám dobře. Ve čtvrtek večer přijeli i Käckovi ze Švédska a po dohodě s kastelánem si postavili obytné auto dole u jízdárny. I oni byli s dětmi a pěti psy samostatná jednotka, odpočívali, chodili na vycházky, na zámek a trávili jsme společně pouze večery. Bylo tedy dostatek času na poslední přípravy a vyzvednutí Ročenky a Zpravodaje, jejichž vydání letos komplikovaly Bářiny pracovní starosti, která nám stále dělá veškerou grafiku zdarma. V pátek večer Lumír bez problémů dovezl pana rozhodčího, předal ho Honzovi, který s ním vyrazil na večeři.

Na výstavu jsme přihlásili tradičně všech našich pět psů – posudek specialistů mě velmi zajímá. Randiska šla do čestné třídy, protože by Hanka nemohla předvádět dva psy v jedné třídě. Kromě nich tu byl Cedrik – Béďa, Deborah – Debinka od Tylšů a Dick –Dikoušek od Richterů, Casper- Kašpar od Šebelů. A pochopitelně další „rodina“ – Asiho bratr Abran a sestra Azalka, ve veteránech matka Asiho a babička „D“ Irater Andy, v pracovní třídě sestra Randisky a prateta „Déček“ Daisy.

Hanka vodila celkem 6 psů, Paul jí pomáhal hlídat smečku, rozčesávat, no a já jsem se snažila fotografovat, občas ještě něco doorganizovat, prostě jako každý rok. Paul se díval a pak požádal, jestli by si jednoho z našich psů nemohl předvést – vybral si Randisku, která chodí dobře a ráda se předvádí. Paul si strčil do kapsy plátek uzeného, Randiska nakoukla, ochutnala a pravila: „Bezva, takhle to mám ráda.“

Jako první nastoupil Dick ve třídě mladých a získal V1 CAJC.



Ve třídě otevřené skončil na třetím místě Casper - Kašpárek



Po něm další výbornou v našich barvách získal Asi – V1 CAC ve třídě pracovní.



Cedrik získal V2 res. CAC ve třídě vítězů.



Ve třídě mladých fen získala Daisy V1 CAJC



Debbie V3.



Molly byla V2 res. CAC ve třídě pracovní



Carrie V1 CAC ve třídě vítězů



Randis, kterou předváděl Paul získala V1 ve třídě čestné.



Klubového vítěze ve fenách získala její sestra Daisy. Byli jsme spokojení – z pěti psů – čtyři první místa a jedno druhé, všichni s oceněním výborný.

Vsoutěžích jsme ještě získali :

Asi – Nejlepší pes a jeho potomci



Carrie Randis – Nejlepší chovná fena a její odchovy



Irater – Nejlepší chovatelská stanice



Po skončení naší klubovky šel pan rozhodčí posoudit italské chrtíky a my jsme s pomocí všech přátel uklidili prostor parku.

Pak jsme si ještě mohli chvíli odpočinout v zámecké restauraci, protože po skončení výstavy KCHICH pan rozhodčí v doprovodu Honzy rychle vyrazil na prohlídku zámku. Na večeři do restaurace „Na Statku“ jsme se dostali tak až v sedm hodin, kdy všichni deerhoundáři už byli na cestě domů. A tak jsme seděli jen s Lammertem, Paulem a Janou Müllerovou, která dělala vedoucí kruhu. Vyprávění Espena o jeho cestách po světě a způsobu chovu bylo velmi zajímavé. Smutnější bylo vyprávění o tom, kolik chovatelských stanic deerhoundů ve Skandinávii vzhledem k věku jejich majitelů končí a že „mladí“ se těžko hledají. Musíme se snažit, aby u nás ti mladí pokračovali ! Ráno jsem rozhodčího bez problémů přes Bratislavu odvezla do Vídně na letiště…..další klubová výstava skončila.