Anastasia Mary Elizabeth Noble

Stejně tak jako mají chovatelé irských vlkodavů své chovatelské legendy, tak i chovatelé deerhoundů. Dovolte, abych Vás s jednou z nich jen ve stručnosti seznámila. Pokud se totiž neomezíte na pouhé tři až čtyři generace uvedené v rodokmenech vašich deerhoundů, zjistíte, že ve čtvrté, páté nebo šesté se vyskytne jeden, ba i více předků společných s ostatními českými resp. importovanými psy/fenami. A určitě nebude tento rodokmen bez nějakého psa/feny ze stanice Ardkinglas, na níž následně chovala nejen většina anglických chovatelských stanic, ale i řada evropských a amerických. Tam všude byli deerhoundi ze stanice Ardkinglas vyváženi, aby se mnohdy stali zakladateli dnes významných chovatelských stanic. Je troufalé proto dnes tvrdit, že jsem „dovezl absolutně novou krev“ a omezit se na ony tři generace uvedené v rodokmenu mého psa/feny. Naopak, měli bychom být hrdí, protože jsme vlastně pokrevně spojeni s historií našich krásných psů. Opravdu nenajdete jediný český rodokmen, ba dalo by se říci že evropský rodokmen, který by se nepyšnil alespoň jedním společným předkem právě z této významné chovatelské stanice tj. ARDKINGLAS, chovatelky slečny Anastasie Mary Elizabeth Noble. A nyní předávám slovo autorům článku:

Anastasia Noble

Dcera statkáře s výrazným charakterem, která trávila svůj život chovem deerhoundů na břehu jezera Fyne.

Anastasia Noble, která zemřela v 88 letech, chovala deerhoundy a koně Hackney; byla jednou z mnoha nevšedních osobností v Argyllu.

Anastasia Noble trávila svůj život mezi lesy, kopci a farmami v romantické krajině v horní části jezera Fyne. Po šest desetiletí žila ve věžičkami ozdobeném velkolepém Ardkinglas House. Po smrti svého bratra v roce 1972 se však přestěhovala do malého domku vedle svého milovaného psince.

V mládí byla vždy v centru večerních zábav a také ve stáří stále ráda navštěvovala coursingová setkání v okrese Invernes nebo Angus, kde hbití deerhoundi a saluky mohli ukázat svůj temperament.

Opovrhovala pohodlím, mohla si lehce dopřát pohodlný život ztělesňující správný a hospodárný život skotsko-kanadské babičky. Nikdy neměla auto, ale dokázala toho využívat pro své potěšení. Na krátké vzdálenosti jezdila na kole, často ho používala pro cvičení svých deerhoundů mimo hlavní cesty. Pro svou vlastní zálibu a chudý vzhled, jezdila stále sama se svými psy na výstavy vlakem přes noc, druhou třídou.

Za celý život odchovala Anastasia Noble 135 vrhů, z toho bylo 24 šampiónů. Anastasia Noble (Tasia pro její rodinu a přátele, slečna Noble pro všechny ostatní) měla zálibu ve své přímé troufalosti a své nezkrotnosti, později stále ještě více zřejmých v jejím stáří.

Narodila se na Vánoce v roce 1911 pod jménem Anastasia Mary Elizabeth Noble, získala na své křtiny iniciály AMEN. Byla mladší dcera lorda Johna Noble, ředitele vojenské a loďařské společnosti Armstrong Whitworth. Když se společnost Armstrongs spojila se společností Vickers po první světové válce, odešel její otec žít do Ardkinglas, Argyll. Jeho otec tam koupil dobrý pozemek a pověřil syna Roberta Lorimera stavbou velkého domu.

Anastasia byla poslána postupně na několik internátních škol ( byla vyloučena, protože vyprávěla dívkám o skutečném životě), posléze dokončila školu v Paříži. Byla, podle svých vlastních slov, „beznadějně vzdělaná“.

Vystupovala jako debutantka po nějakou dobu v rodinném domě v Portman Place. Její smysl pro humor a láska k večírkům se staly pro ni zdánlivě vším, překvapující byla její zářivá krása, která byla nejlépe patrná, když tancovala skotské tance na Oban Ball a stejně tak zaujala na potrétu od Lavery.

Jezdectví poznala ve dvaceti, kdy řídila čtyřspřeží pro Bertram Mills v Dublinu na výstavě koní. Inspirována svou tetou Lilias, která měla deerhoundy, koupila si svou první fenku jménem Nora of Enterkine, jako domácího mazlíčka, v roce 1930. Nora se stala matkou krásné tmavé fenky Aphra Duph.

Po smrti svého otce, Anastasia Noble pokračovala v životě v domě v Ardkinglas se svým bratrem Johnem a jeho ženou Elisabeth, v domě který udržela přes obtížná léta v průběhu války a díky úsporným opatřením. Čtvrtým členem domácnosti byla Daisy Powell Jones, moudrá stará žena, která vždy pamatovala, jak sem druzí lidé přicházeli a odcházeli.

Po hrdinské těžké práci během válečných let na farmě, Anastasia Noble začala chovat koně Hackney. Z jejích dvou hlavních klisen Broompark Lustre a Marden Tamara, odchovala několik pěkných koní, všechny s předponou Ardkinglas. Dva, Ardkinglas Marquis a Ardkinglas Northern Light, byli šampióni v Severní Americe.

Ale byl to chov deerhoundů, kterým získala největší úspěchy. Tessa, její první šampionka, byla dcerou Aphra, stejně jako byl Monarch, který první proslavil Ardkinglas a vyhrál 20 klubových šampionátů. O čtyřicet let později odchovala Ardkinglas Val, první vítězku Top Show in Scotland award, a Ardkinglas Azalea, která byla druhá BIG na Crufts v roce 1990. Bylo vyvezeno 150 jejích chrtů.

Kromě toho, že byla chovatelka, Anastasia se proslavila i jako rozhodčí a jezdila posuzovat na výstavy do Austarálie, Severní Ameriky a Skandinávie. Vedle vystavování a posuzování, milovala společnost podobných nadšenců jako byla sama.

Ve stáří plnila svůj malý domek vedle psince poháry, kokardami a certifikáty vyhranými jejími psy a koňmi. Po procházce se psy si dala pozdní snídani, telefonovala a poslouchala rádio.

Vyhýbala se doktorům a zubařům a přišla o všechny zuby. Její oblečení bylo také takové, že když se připojila ke skupině filmového komparsu, který představoval rolnictvo, nepotřebovala měnit šatník.

Anastasia Noble mohla být autokratická a tvrdohlavá, ale byla statečná a vždy nádherně svá. To působilo zvláště na děti - které ji viděly jako kouzelnou postavu – zejména ty z její rodiny, na kterou byla velmi pyšná.

Byla přítelkyní vesničanů v Cairndow, mladá, stejně jako stará, ta která, na oslavě svých osmdesátých narozenin ve vesnici, tancovala novou kompozici nazvanou The Miss Noble of Ardkinglas Waltz.

Přeloženo z: Obitaries The Daily Telegraph, Wednesday December 13, 2000

Překlad : Hana & Eva Voborníková