02.08.2012

Středovýchodoevropská výstava chrtů
28.7.2012, Konpiště

Cedrik, Randis, Debbie

---

„Randisko, pojď sem, uděláme krásného pejska !“

„Ha, černá zrada!“ pravila zkušená matka Randiska a pro jistotu prchla dolů na gauč. „Určitě se pod těmi medovými slovy skrývá kartáčování, česání a nedej bože trhání chloupků na uších, fuj …“ daleko od pravdy nebyla. Rozhodli jsme se totiž, že ji vezmeme na Středoevropskou výstavu na Konopiště, pořádanou Saluki klubem, kam se přihlásil i náš Béďa a Debbie. Randiska přetrpěla česání a kartáčování a trošku se udobřila sušeným kuřecím masíčkem a chválou jak jí to sluší.

V sobotu 28.7. ráno jsem zavolala: „Randis, jedem !“ a odpověď jsem znala už dopředu: „ Pokud mi nenaložíte i gauč, nejedu nikam !“ „ale Randis“, lákala jsem ji : „Jedeš sama a na výlet.“ „Sama ?!“ , tak to ano, to je Randisčí svátek, to má moc ráda. Veškerá pozornost je věnována jenom jí. Doprovod jí dělaly jen Gina s Bellou. Na Konopišti svítilo slunce a naše poslední vzpomínka na deštivou výstavu na tomto místě byla rychle zapomenutá. Zase jsme hledali stromy, ale tentokrát jejich stín. Vedle nás se usadila Edita a její kamarádka s vlkodavými slečnami. Povídalo se, vzpomínalo, plánovalo…

Deerhoundů bylo přihlášených celkem 5, po dvou ve třídách vítězů a jedna ve třídě mladých. Našim se dařilo a takto:

Cedrik – V1 CAC, Středoevropský vítěz, BOB



Deborah – V1 CAJC, Středoevropský vítěz mladých



No a nejdůležitější členka naší výpravy – Randiska, běhala v kruhu jako panenka, usmívala se na všechny kolem a nikdo by jí nehádal blížících se šest let.

Randis - V1 CAC, Středoevropský vítěz



Z výstavy jsme jely ke Steinerům do Semtína. Bylo to pouhých 20 km. Tam nás čekal Bellin bráška Bilbo a mě, jak jsem pevně doufala, nějaké krásné hříbky v lese. Večer jsme nechali smečku, aby si pohráli v obrovské zahradě, povečeřeli jsme vynikající maso na houbách a smažené bedly a povídali si dlouho do noci. Hanka přespala v autě s Randiskou, která si výlet užívala plnými doušky.

Ráno jsme vyrazili na houby a úlovek byl docela slušný. Psíci běhali kolem nás volně a byli spokojení. Po návratu na chalupu jsem upravila Bilba, který se vrátil z profesionální úpravny pouze s vytrimovaným hřbetem, ale ostříhanými (!) boky, tlapkami a oušky. V bojovém nadšení jsem oškubala i do poloviny tlustou Bellu, ale ta mi potom utekla a nutno podotknout, že stále není moje práce na její úpravě hotová…



Před polednem jsme vyrazili domů. Užili jsme si krásný víkend.