27.06.2007

V neděli 17. června se konala naše tradiční klubová výstava v Náměšti nad Oslavou. Již v květnu jsme na ni jako obvykle pozvali naše zahraniční kamarády a jaké bylo naše milé překvapení, když pozvání přijal nejen Lammert Stoker, ale i Paul s Ritou Verstappenovi, chovatelé Dráčka a Liv Vogt Johansen s Kirsten Walvhold z Norska, majitelky Dráčkova dědečka a babičky a taky otce a babičky Randisky. První přijeli v pátek večer Lammert, Paul a Rita. V sobotu dopoledne jsme zajeli na výlet do Brna. Liv s Kirsten přiletěly do Prahy v sobotu odpoledne a k nám je vezla Hanka. Na večer jsme se sešli všichni u nás doma, jedli jsme svíčkovou a povídali a povídali dlouho do noci. Lammert jako jediný spal první noc na zámku (což mu Liv ukrutně záviděla) a ostatní v Otradicích, ale již v neděli se na zámku uvolnily 2 pokoje a tak si všichni užívali krásné historické prostředí místního penzionu.

Druhý den se výstavy zúčastnili všichni naši psi, kromě Terinky. Na úvod vystoupil Baltazar jako „náměšťský vlk“ a s malou Červenou Karkulkou donesli všem tvarohové koláčky v košíku, které pro nás upekli v Náměšti. Potom jel Baltík domů a na scénu přišli naši opravdoví účastníci výstavy – Draggi ve třídě pracovní, Randis v dorostu, Molly ve třídě mladých. Kromě nich tu byly další čtyři Draggiho děti z vrhu „D“ Paluduz, dcera Beauty Patzy, syn Terinky Baloo, dcera Terinky Banshee a dcera Brana Anette Grey a také přijela i Draggiho sestra Deva – takže jedna rodina. A jak jsme dopadli?

Draggi byl velmi dobrý 1 ve třídě pracovní, Randis byla velmi nadějná 1 a Primus minor ve třídě dorostu a Molly byla výborná 1 CAJC ve třídě mladých a potom i Nejlepší mladý deerhound výstavy (konkurence vítězů třídy mladých a dorostu), Baloo vyhrál třídu šampionů s oceněním výborný 1, CAC, Banshee byla čtvrtá ve třídě otevřené, Andy byla druhá výborná, r. CAC, ve třídě otevřené a porazila ji pouze vítězka celé výstavy Patzy, která byla nejen klubovou vítězkou, ale i BOB. Lammert, který se s rozhodčím zná, dal Patzy na předvádění do rukou Kirsten z Norska, která pana Dase viděla poprvé v životě.

No a Kesinka? Ve třídě veteránů rozhodně nezapřela svého otce Benjamina a běžela, tedy poskakovala, tedy táhla se velmi otráveně kruhem – takže sice nejstarší ve třídě, ale VD3. Kesinku jsem si předváděla sama – svůj k svému, no a teoretik jsem skvělý, ale praxe předvádění je o něčem jiném, že, a tak se moji „drazí kamarádi“ za kruhem vesele bavili! Pan rozhodčí Jozef Das byl nejen velmi spravedlivý, ale čeho si nejvíc vážím, z mého pohledu, měl mimořádně citlivý a laskavý přístup ke všem posuzovaným psům. Chyby, které ve svých posudcích našim deerům vytknul byly vytknuty naprosto oprávněně a také byl jasný a dobře rozlišitelný typ deera, který pan rozhodčí upřednostňoval. V rámci standardu, jak všichni dobře víme může být několik typů a je již na osobním přístupu rozhodčího, který se mu líbí nejvíce.

Večer jsme vše nejdříve v parku uklidili a potom jsme společně vyrazili na typicky českou večeři „pečená kachna, zelí, knedlík“ do Otradic, kde nás obsluha Penzionu jako vždy mile přivítala, báječně nám uvařili a vůbec nás nehonili domů.

Druhý den se naše „mezinárodní deerhoundí výprava“ vydala na výlet do Moravského krasu, no a myslím, že jsme si to užili. Jen Rita a Hanka zůstaly doma. Rita nechtěla opustit Devu, která kromě pečené kachny a knedlíků nechtěla jíst a Hanka se učila na zkoušky a přitom hlídala Lammertovy psy. Večer jsme zase jeli do Otradic a po dvou dnech se naše angličtina už zlepšila natolik, že jsme povídali historky o psech i o lidech, smáli se a bylo nám dobře. V noci odjel Lammert a Paul s Ritou domů a my s Hankou jsme ráno vezly Liv s Kirsten na letiště do Prahy. Plánovaná krátká prohlídka Prahy se nakonec zůžila jen na prohlídku Staroměstského náměstí a orloje, protože před Prahou nás chytla pomalu jedoucí kolona aut.

Takže co z toho plyne? Je nutno si to co nejdřív zopakovat a přijet znovu. Už se na Vás zase těšíme, přátelé!! No a my zase na oplátku možná v létě vyrazíme na sever…….

Rozhodčí: Josef Das (Belgie)
Foto: Lammert Stoker, Liv Vogt Johansen, Karla Dubná, Hana Voborníková